Čumil sice při psaní zideníčku čuměl na ubytku, ale to bychom nebyli my, abychom ho nevyzvedli na výlet. Když nás servírka vyhodila o půlnoci z hospody, zašli jsme se domů převlíct a skočili ještě s pár španělskými pivy na pláž. Nyní jsme tedy 100% hranic konformní.
Ráno nebylo tak složité jako včera, ale i tak vyrážíme přesně v minutu check-outu z hotelu, tedy v poledne.
Dnes nás v první řadě čekalo přiblížení k městu Alméria. Ale cesta vede okolo Gibraltaru – modří už vědí. Tak moc nás štvalo, že jsme nesehnali jejich MPZtku, že Pírko ještě večer koukal, kde je Car Care Center, do kterého nás domorodci posílali. Zjistil, že je na Google mapách virtuální prohlídka, kde se mu po chvíli pod pultem MPZtky zjevily! Přes Algeciras a město La Línea rychle přejíždíme hranici, prosíme celníka o razítko do pasu (bohužel dal jen ten španělský) a už parkujeme v přístavu u obchodu s autodíly. Na výběr byly samolepky různých velikostí, Jimbo vybral pochopitelně tu nejmenší a když mělo přijít na placení, prodavač povídá: “Vy máte motorky odsud?” Po negativní reakci se zeptal, na co tedy ty samolepky potřebujeme. V rychlosti dostal nalejvárnu, k čemu všemu se taková samolepka může hodit, následně uznal, že taková bohulibá činnost jako sbírání MPZtek se musí náležitě ocenit a dal všechny 4 kusy Jimbovi zadarmo. Ten jej za to ocenil zidanskou samolepkou a zidani se vydali zpět do Španělska.
Jiný španělský celník opět s úsměvem orazil pas a my pokračovali v krasojízdě.
Cesta nebyla úplně zadarmo, chvílemi poprchávalo a hlavně celou cestu ukrutně foukalo. Kolikrát jsme nebyli schopni se ani udržet ve svém jízdním pruhu. Odměnou však byly nádherné výhledy na moře a tisíce malých vesniček. Okolo Marbely a Málagy jsme pouze proletěli a z polodálnice sjeli ve městě Almuñécar. Nad ním jsme totiž již před pár dny našli teoretickou možnost zacigánění. Měl to být nějaký oficiální cigánplatz s lavičkami a snad i sociálním zařízením u vesnice Otívar cca v 500 m.n.m. Vede k němu fantastická zidanská cesta. “Kdybych si tak byl jistej, že proti mě nic nepojede, to by byla paráda. Místo toho ale za každým rohem čekám Ramize v Mercedesu,” okomentoval to Jimbo. Nad zatáčkami přišlo zklamání. Ofiko cigánplatz je oplocen a uzavřen. Bylo už 8 večer, chtěli jsme cigánit a zpátky dolů k moři hledat nějaký kemp se nám fakt nechtělo. Lehkým ježděním prstem po mapě jsme našli místo, v mapách označeno jako parkoviště, asi 8 km dále po cestě. Vydali jsme se tedy místo prozkoumat. Sice nejde o žádné parkoviště, jede se k němu malým offroadkem a jsou na něm úly, ve kterých jsou asi včely, ale cigánit se tu dá. Navíc ranní potřeba bude s výhledem. Uznejte sami, tohle místo opustit nemůžeme.
A tak tu sedíme s pivem v ruce, vaříme těstoviny a čekáme, kdy přijde slíbený déšť. Podle radaru tu bude ve 3 ráno mordor, bouře, hromy, blesky. Tak snad nás to nesfoukne.
Zítra budeme pokračovat do Almery, která je cca 130 km od nás, tam si sednem s pivem v ruce asi naposledy.
Stav tachometru 138221 km
Najeto: 303 km
Počet dní abstinence: 0
Stav čumila: 2 l
To je super že jste MPZ sehnali. Ty nakonec seženeš všude kromě Maďarska.
Jjjj protoze v normalnim svete vedi, oc je zadas! 😀