První noc v přírodě na Zidan Tour je vždy náročnější. Resp. Následující ráno patří vždy k těm náročnějším. Letos to nebylo jiné. Ráno vstáváme v 6:20 protože přišel déšť, který nás vyhnal ze spacáků pod širákem. Naštěstí déšť rychle ustává a tak se můžeme vydat po snídani na trasu. Dnešní plán je jasný – terény. Příjemný je fakt, že už nyní jsme na šotolinové cestě, takže v 8:30 taháme za plyn a stoupáme od řeky Una po šotolinách na náhorní plošinu, která je naprosto famózní. Po 30 km šotoliny najedeme na asfalt a máme v plánu jet směr město Drvar.
Než zajedeme do Drvaru, tak ještě proběhne rychlá odbočka na jeskynní systém zvaný Ledenica. Zde již parta Zidanů byla v roce 2022. Proto místo nemůžeme vynechat. Komplex naprosto gigantický a absolutně opuštěný. Jsme zde sami. Prolézáme krasové jeskyně po polorozpadlých chodníčcích a cesta do vnitra jeskyně nebere konce. V jedné z chodem jsme doslova atakováni netopýry, kteří nám létají 20 cm od hlavy dokola. Takže s díky se otáčíme a čeká nás 5 min cesta na povrch.
Po prohlídce se vracíme do Drvaru, kde kupujeme pivo a vodu na večer. Plán je jasný. Zajdeme do vesnice Podovi kde je odbočka na Etno Selo Dodig. Poměrně high society restaurace, kde mají umělý potůček, hraje tu hudba jako podkres a vlastně je to tady dost dobrý a pěkný. Proběhne slepičí polévka, mješano maso, a šopský salát, který nepřinesli. Obsluha je klasicky balkánsky šíleně pomalá, ale na to už jsme zvyklý.
Není lepší nápad, než po velkém jídle vyjet na vrchol. A tak se vydáváme na vrchol hory s názvem Velika Klekovača ( 1962 m n.m.), kde chceme dnes přespat. Vyjíždíme z výšky 850 výškových metrů a čeká nás 20 km nahoru na vrchol. Přibližně v půlce nastoupí velmi příjemná šotolina a cesta jemně stoupá lesem. A pak to přijde. Poslední 3 km se cesta strmě zvedá nahoru, obtížnost trasy je SG-3. Na naše naložené zidany je to tak tak ale nevzdáme se. Najednou Dona něco atakuje do zad. No jasně že to bylo to fakin pivo, který si nakoupil. Pivo se vysmeklo z tašky a doslova se rozprsklo přes cestu. Transzidan se statečně drží a postupně společně krájejí poslední metry na vrchol, kde míjejí pořádně velké sněhové pole. Hotovo jest. Jsme tu. Odměnou je masakrální vítr, že máme obavy, že nám to shodí zidana ze stojanu. Jsou zde zbytky radarové základny, pár betonových objektů a heliport. Vylepíme samolepku a alou dolů. Tady se spát opravdu nedá.
Jedeme zpět do Drvaru s cílem dát si kávu proti únavě. Na pumpě potkáváme bandu jiných zidanistů, kteří jsou také z naší země. A něco opravují. Vysvětlují, že jednomu z nich se podělalo ložisko na kardanu BMW GS 1150 Adv. Mění olej v hrušce, protože vypuštěný olej je totálně plný špon. Navíc nový olej začíná z hrušky kapat ven přes gufero a při otáčení zadním kolem jde z převodu nepěkný zvuk. Tak tenhle zidanista dojezdil. Hold letos není těm zidanům, s vrtulí ve znaku, moc přáno, nepřijde vám?
Zastavujeme asi v té nejprofláklejší kavárně v Drvaru s názvem Bikers Café. Don je trochu vyfouknutý po cestě na vrchol hory. Tak si poručí Flat White a Colu. Obsluha jen nevěřícně vyvalí oči a konverzace je rázem nulová. Tak se Don opraví, že si teda dá Cappuccino a Colu. Obsluha má stále vyražené pojistky a prostě jen nevěřícně kouká. Dobrá, tak mi přines presso a colu zero. To už je v pohodě. Tu pasáž, že byl ještě požadavek na citron do coly, tu vynecháme.
Po občerstvení je jasný plán. Máme 15 hod. Pojeďme se podívat na jeden pěkný Cigan Platz s názvem Ribářska Kuča asi 20 km nad městem. Cestou na místo si ještě musíme pořídit fotku jednoho legendárního místa. Takže zastavujeme u cedule s názvem vesnice Mrde a musíme si pořídít selfíčko z Mrde!
Rybařský Kúča vypádá velice útulně, přilehlý rybník je docela čistý. Rafovi se místo zamlouvá a chtěl by tu spát. Don ho však zlomí ještě na jedno místo na mapě, které vypátral při pauze na kávě. V mapě je zanesen přístřešek Je to k němu cca 45 km famózní cestou přes náhorní plošinu, šotoliny a nachází se blízko města Glamoč v lese. Po 4 km dlouhé cestě lesem nám doslova spadne brada. Přístřešek je obrovský, má dva stoly pro cca 25 lidí, gigantický grill, kam by se vešlo malé sele, potůček s čistou vodou ( plnou pijavic, o kterých jsme zatím nevěděli), naštípané dřevo na otop a jako třešničku – ve vnitřním grillu jsou ještě žhavé uhlíky. Opravdu top místo!
Takže natěžit trochu dřeva a jdeme na to. Raf si ještě mázne na zidanu řetěz a Don si musím opravit jednu zacpanou trysku na přímazu řetězu Afriky. Čumil otevřen a ještě trochu je, pivo teče proudem.
Stav čumila: žalostně málo
Stav tachometru: 9 393 km
Najeto: 209 km
Kua, to je prokleti! Lozo kaputt, dalsi vec, kterou proste nejses schopnej odhalit predem. Ja to snad prodam.
Ciganplatz dokonalej!